|
|
Speciace arzenu v důlních odpadech - příklady systému bohatých sulfoarzeničnany trojmocného železa
Jelenová, Helena ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Filippi, Michal (oponent) ; Jurkovič, Ľubomír (oponent)
Tato práce se věnuje studiu chování a vazby arzenu v důlních odpadech bohatých FeIII a SVI . Iniciální metodické studie se zabývají (i) problematikou identifikace sekundárních minerálních fází arzenu pomocí Ramanovy spektrometrie, (ii) kvantifikací chemické vazby arzenu v důlních odpadech pomocí optimalizované sekvenční extrakce a (iii) termodynamickými vlastnostmi zýkaitu. Chování a vazba arzenu byly detailně studovány v haldovém materiálu tří lokalit (Kaňk u Kutné Hory, Jedová jáma u Vejprt a u Dlouhé Vsi) a v krápnících dolů Plavno a Mikulov u Teplic. Studium probíhalo pomocí běžných geochemických a mineralogických metodik, které zahrnovaly zejména chemickou analýzu (pomocí XRF, ICP OES a ICP MS) v pevných vzorcích, pórových vodách a výluzích a další charakteristiku pevných materiálů pomocí RTG difrakce, Ramanovy spektrometrie a elektronové mikroskopie s mikroanalýzou. Z výsledků vyplývá, že vazba arzenu ve studovaných důlních odpadech se od sebe vzájemně liší a souvisí s řadou faktorů, které zejména představuje koncentrace a vzájemné zastoupení FeIII , AsV a SVI . Významným faktorem je také pH, které například ovlivňovalo vznik metastabilních fází stalaktitů. Navzdory variabilitě vazby arzenu ve studovaných materiálech se prokázalo, že mobilita tohoto prvku je ve všech studovaných haldách...
|
|
|
Dekontaminace důlních vod bohatých arzenem
Řáhová, Jaroslava ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Kindlová, Helena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dekontaminací důlních vod bohatých arsenem. První část je koncipována jako přehled dekotaminačních metod využívaných pro odstraňování arsenu z vody; důraz je přitom kladen na adsorpci arsenu na oxidy a hydroxidy železa, které mohou vznikat v důlních vodách a představení nejužívanější technologie pro dekontaminaci důlních vod, ODAS. Ve druhé, experimentální, části práce jsme pomocí analytických metod studovali chování arsenu během dekontaminačního procesu v ČDV Kaňk. Kyselé vody v jámě bývalého dolu Turkaňk obsahují extrémně vysoké koncentrace arsenu (77,72 mg/L). Výsledky naší práce nasvědčují tomu, že arsen a jiné prvky rozpuštěné v důlní vodě během dekontaminace přechází do sekundárně vznikajících oxyhydroxidů železa.
|
|
|
Dekontaminace důlních vod bohatých arzenem
Řáhová, Jaroslava ; Drahota, Petr (vedoucí práce) ; Kindlová, Helena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá dekontaminací důlních vod bohatých arsenem. První část je koncipována jako přehled dekotaminačních metod využívaných pro odstraňování arsenu z vody; důraz je přitom kladen na adsorpci arsenu na oxidy a hydroxidy železa, které mohou vznikat v důlních vodách a představení nejužívanější technologie pro dekontaminaci důlních vod, ODAS. Ve druhé, experimentální, části práce jsme pomocí analytických metod studovali chování arsenu během dekontaminačního procesu v ČDV Kaňk. Kyselé vody v jámě bývalého dolu Turkaňk obsahují extrémně vysoké koncentrace arsenu (77,72 mg/L). Výsledky naší práce nasvědčují tomu, že arsen a jiné prvky rozpuštěné v důlní vodě během dekontaminace přechází do sekundárně vznikajících oxyhydroxidů železa.
|
|
|
Hodnocení lokálního územního systému ekologické stability okolí Kutné Hory
Kupecká, Jana
Bakalářská práce se zabývá hodnocením lokálního územního systému ekologické stability v okolí Kutné Hory. Jako podklad pro terénní šetření byl požit generel ÚSES z roku 1994 a mapové podklady z katastru nemovitostí. Vlastní práce byla zaměřena na zjištění aktuálního stavu ÚSES. Prvky byly rozděleny dle typu ÚSES na biokoridory a biocentra. Výsledky byly zpracovány do tabulek, map a grafů. Práce obsahuje také popis změn skladebných prvků ÚSES od roku 1994 po současnost. Po zhodnocení všech lokalit bylo zjištěno, že většina biokoridorů a biocenter se od roku 1994 nezměnila. Hlavní změny spočívají ve změně rozlohy biocenter.
|
host ::
RSS.